Чернівці (žst)

Železniční stanice Чернівці je hlavní a největší ze tří železničních stanic v ukrajinském městě Чернівці (Černovice). Současná stanice při Gagarinově ulici není nejstarší ve městě, v roce 1909 nahradila starší nádraží za Nikitinovou ulicí, které sloužilo železniční dopravě ve městě od roku 1866.

Historie

Poté, co v roce 1861 dráha z Vídně dospěla přes Přerov, Krakov a Přemyšl do Lvova, započala výstavba jejího pokračování do nejvzdálenějšího zemského hlavního města monarchie, Černovic. Dráha dospěla pod město nedaleko soutoku řeky Prutu a říčky Klokučky v roce 1866, kdy byla také na předměstí zbudována první (koncová) železniční stanice poblíž dnešní Kapelanské (Nikitinovy) ulice, severovýchodně od současného nádraží. Stavba dráhy pak pokračovala do současného Moldavska směrem na Kišiněv a Jasy.

Protože po dostavbě dalších místních i dálkových tratí přestala kapacita stanice i nádražní budovy dostačovat, byla mezi léty 1906 a 1909 vybudována nová stanice včetně honosné secesní budovy dle návrhu slovutného architekta Otty Kolomanna Wagnera (mj. projektoval také Nußdorfský jez ve Vídni nebo nádraží Wien-Hütteldrof) s tramvajovou linkouz vedoucí odsud po strmé (nyní Gagarinově) ulici do města.

Staniční budova z let 1906–1909 v Černovicích odráží nejlepší tradice secesní rakouské architektury, v podobě stavby však lze zahlédnout i mírné východní vlivy.

Stanice slouží víceméně v původní podobě z roku 1909 dosud, rekonstruována byla několikrát, zejména po těžkém poškození v průběhu 1., menším poškození v průběhu 2. světové války a v roce 1999.

Popis

Dvou- až tříposchoďová budova v secesním stylu (též označován jako styl vídeňské moderny) je symetrická stavba s centrální kupolí se zelenou střechou dosahující výšky 20 m, rozkládající se v délce cca 170 m mezi kolejištěm stanice a Gagarinovou ulicí. Za ní se rozkládá kolejiště stanice s celkem 22 kolejemi. Na opačné straně kolejiště oproti výpravní budově se rozkládá skladiště a manipulační plocha, za kterou následuje tovární čtvrť táhnoucí se až na levý břeh prutu.

Ze stanice odbočuje spojovací kolej do rozsáhláho areálu depa ze Běloruskou ulicí s mnoha dílnami, manipulačními koljemi a točnou se zachovalou půlkruhovou remízou. Ze spojovací koleje odbočuje k severu rovněž napojení rozsáhlého systému rovnoběžných vleček, který dosahuje několika kilometrů délky a proplétá se celou tovární čtvrtí na břehu řeky.

Dříve rozsáhlá nabídka spojení se po válce na Donbase zúžila na 7 pravidelných dálkových vlaků (v roce 2018 spojení do Kijeva, Lvova, Dněpropetrovsku, Bukurešti, Bilhorodu Dněstrovského, Kovele, Larhy a přes Moldavsko do Sokirjan) a 4 vlaky příměstské (do Kolomyje).

Železniční stanice Чернівці ve stejnojmenném městě na Ukrajině.

Nádraží má 3 nástupiště s 5 kolejemi pro osobní vlaky.

Noční pohled na první a druhé nástupiště hlavního nádraží v Černovicích.

Prvkem, který neoddiskutovatelně ukazuje k rakouské nádražní architektuře, je kryté první nástupiště s litinovými sloupy, vývěskami a lavičkami. Citelně však chybí bufet s párky, pro které je nutno přejít Gagarinou ulici.

Na nádražích v rusku nebyla krytá první nástupiště obvyklá. Přsto, že by se zejména v zimě docela hodila. Stačí porovnat třeba s nádražím v Poltavě, Křivém Rohu či Doněcku.

Secesně zdobená hala by mohla být o něco větší, přesto připomíná důvěrně známé české železniční stanice. Podobnou mají třeba v Bruntále.

Mírně záhadná je štuková výzdoba v hale. Třeba okřídlenou výpravku ovinutou dvojicí hadů bychom čekali spíš v postmoderní budově z 21. století. Na vysvětlení tohoto secesního skvostu zatím čekáme.

Zatímco před budovou se prohání trolejbusy (nejen) československé výroby…

…vpravo od vchodu hlídá rakouská tramvaj neobvykle širokého rozchodu…

…a zleva míří na stanici sovětský tank.

Stanice Чернівці se nachází doslova pod městem. Od nádražní budovy stoupá do města strmě dlážděná Gagarinova ulice, okolo které se na svažitých stráních kupí jeden na druhý zvláštní vysoké a mohutné továrny a domy.

Na cedulce, která informuje o vybudování nádraží v roce 1907 (ve skutečnosti bylo slavnostně předáno do užívání až 30. listopadu 1909) je název města vyveden v deseti jazycích. Lingvisté zde mohou procvičit své znalosti.

Stejně jako v ostatních ukrajinských městech, fungují i v Černovicích na nádraží „komnaty vidpočinku“ - levné a dostatečně komfortní ubytování pro cestujícíc vlakem.

Specialitou našeho webu jsou nádražní záchody. Ty černovické snesou srovnání se světovou špičkou. Celodenně otevřené, prostorné a dokonale čisté.

K udržení pořádku přispívají turecké záchody, které zaručují bezkontaktní použití a nejde je moc poničit. Platba za použití záchoda činila v roce 2018 2 hřivny.

Zdroje

1. Vsemisto.info: Вокзал "Чернівці"... Про його історію, значення та та перший напрям "Львів - Чернівці". Dostupné z http://www.vsemisto.info/vyznmis/192-vokzal-chernivtsi-pro-istoriu-ta-napriam-lviv-chernivtsi.
2. Укрзалізниця: Розклад руху призначених пасажирських поїздів. Dostupné z http://railway.lviv.ua/schedule/suburban/.

Komentáře: